Jste zde: unipetrol.cz > CZ/  Média/  Blog Adama Czyżewského/  Chcete-li vést, nemůžete jen slepě následovat ostatní
Velikost textu:  A AA
Chcete-li vést, nemůžete jen slepě následovat ostatní

12-11-2019  

 

 

Je načase přestat myslet jen v krátkodobých intencích a zaměřovat se pouze na to, co musíme mít tady a teď. Místo toho bychom měli začít přemýšlet, kým a čím chceme v rámci Evropy a světa být. Co je cílem naší společnosti a ekonomiky? Jaké jsou naše hodnoty, o které bychom se mohli podělit s ostatními? Jaké produkty a služby můžeme vytvořit a přispět tím k rozvoji globální ekonomiky?

Proces vývoje není žádná krátkodobá záležitost. I proto je důležité vědět, čeho chceme v budoucnu dosáhnout. Každý z nás zná motivaci v podobě očekávání budoucího zisku. Ovšem například sportovní celebrity neobdivujeme pro jejich vydělané peníze, ale pro to, co dokázali. Na lichváře se díváme svrchu, protože bohatnou na úkor ostatních. A to samé platí pro vývoj společnosti a ekonomiky. Vývoj sice měříme podle růstu zisku, ale toto kritérium by se nemělo stát jediným cílem hospodářského rozvoje. Lidem totiž není jedno, jakým způsobem takového zisku dosáhnete. Ano, chceme být bohatší, zároveň jsme ale více vnímaví vůči sociálním nerovnostem, důstojné práci a respektu k životnímu prostředí. Vývoj proto znamená mnohem víc než jen růst zisku: jeho cíl by měl být mnohem hlubší a měl by se dát změřit podle dosažených úspěchů.

Od samého počátku změn v polské ekonomice bylo cílem růstu země zajistit bezpečnost a překonat rozdíly oproti Západu budováním demokracie a tržní ekonomiky. Toto poslání bylo úzce spjato s vizí týkající se postavení Polska v Evropě a Severoatlantické alianci (NATO). Naplnění této vize přicházelo postupně a v několika fázích: od evropské smlouvy (asociační smlouvy z 16. prosince 1991), až po plné členství v Evropské unii (1. května 2004) a závazek k přijetí eura po splnění konvergenčních kritérií. Za zmínku stojí rovněž Partnerství pro mír (2. února 1994) a plnohodnotné členství Polska v NATO (12. března 1999). I v této oblasti stále existuje prostor pro další rozvoj. Na druhou stranu vize, že Polsko bude platnou součástí Evropy, jež vznikla na počátku celého procesu transformace, již byla téměř naplněna.

Polsko je první zemí ve střední a východní Evropě, která se již řadí mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Naším cílem bylo postavit se po bok nejlepším globálním hráčům, a to se nám podařilo v rekordním čase. Zhruba stejně dlouhou dobu trvá, než zrodí a vytvoří světově uznávaný průmyslový produkt. Na začátku transformace bylo zcela nemožné se zabývat oběma těmito cíli zároveň. Polsko je mezi vyspělými ekonomikami jediným státem, který nemá žádný svůj globální produkt, protože na začátku transformace nebylo zkrátka možné se snažit dosáhnout obou těchto cílů. V současné době své značky již máme, a jednou z nich je globálně uznávaná značka ORLEN. Chcete-li mít mezinárodní značku, musíte působit na globálních trzích a čelit konkurenci. Jsme mezi prvními, kteří vidíme potřebu přeměny ekonomiky směrem k inovacím, jelikož to je skutečně jediný způsob, jak mohou vzniknout ryze polské produkty s globálním dosahem a se současným zapojením polské ekonomiky.

Zatím jsme žádné vlastní technologie ani produkty nepotřebovali. Náš impozantní růst byl založen výlučně na importovaných technologiích. Ekonomická politika, věda, průmysl i my sami jsme se přizpůsobili fungování tohoto modelu. Rezignovali jsme na vývoj vlastních technologií a produktů. V současné době se snažíme dohonit ztracený čas a nabíráme znalosti a zkušenosti, abychom si za tímto účelem mohli zorganizovat obchodní procesy. Nechceme, aby v ekonomice vládli krátkodobé vize a jen stará a dobrá osvědčená řešení.

Chceme-li expandovat a neomezovat přitom růst mezd a zisku, musíme expanzi založit na vlastních hodnotách, tzn. využít výhody, které nám mohou přinést výhradně vlastní inovativní technologie a produkty (od samotného nápadu až po komerční uvedení), které zatím nejsou na globálních trzích k dispozici. Takové technologie si nemůžete koupit. Musíte je vytvořit. A to není ani snadné, ani rychlé, ani levné. Právě proto buduje PKN ORLEN moderní středisko výzkumu a vývoje, které by mělo usnadnit testování a zavádění vlastních technologií a patentů a do budoucna pomoci polské ekonomice a podpořit její inovativní potenciál.

Inovace se mohou zrodit, když ti, kdo pracují ve státních institucích, vědě a průmyslu, koordinují svou činnost směrem k jasně definovanému společnému cíli. Nástrojem pro koordinaci dlouhodobého úsilí těchto nezávislých subjektů a vytvoření podmínek pro spolupráci by pak měla být vize polského socioekonomického vývoje, tj. definice cíle, jehož chceme dosáhnout během 30 až 40 let.

Proč se musíme změnit, abychom se v určitých oblastech ekonomiky stali globálním lídrem? Nejprve musíme změnit myšlení, tzn. způsob, jakým rozvoj vnímáme. Není snad pravda, že jsme si sami nastavili hranice, které se bojíme překročit? V energetice tato hranice odpovídá časovému rámci dosažení energetické rovnováhy, tzn. 10–15 let, což je obvyklá doba potřebná pro návrh a výstavbu uhelné elektrárny. Pokud budeme za 15 let potřebovat vyrobit více energie, musíme začít plánovat již dnes. Nemáme jinou možnost než využít stávající technologie, protože jiné k dispozici nemáme. Tento způsob myšlení, kdy se růstem rozumí investice do moderního dlouhodobého majetku, je prospěšný pro proces modernizace ekonomiky. Bohužel ani ten vám nezajistí žádnou trvalou výhodu, protože stejné produkty a komponenty kupují jiné, často chudší země, které jsou kvůli nižším mzdovým nákladům konkurenceschopnější. Jak to změnit?

Je načase přestat myslet jen v krátkodobých intencích a zaměřovat se jen na to, co musíme mít tady a teď. Místo toho bychom měli začít přemýšlet, kým a čím chceme v rámci Evropy a světa být. Co je cílem naší společnosti a ekonomiky? Jaké jsou naše hodnoty, o které bychom se mohli podělit s ostatními? Jaké produkty a služby můžeme vytvořit a přispět tím k rozvoji globální ekonomiky? Nad odpověďmi na tyto otázky se musíme hluboce zamyslet. Pokud využijeme zkušenosti ze strategie růstu PKN ORLEN, měli bychom začít tím, že musíme pochopit svět kolem nás a správně identifikovat dlouhodobé trendy a výzvy. Následně se musíme zeptat sami sebe, kde je naše místo v tomto procesu. Kde jsme teď? A kde chceme, aby se Polsko nacházelo za 30 či 40 let? O růstu musíme přemýšlet v dlouhodobém horizontu, protože delší časový rámec nám nabízí více možností výběru, a to je předpokladem každé změny. S postupem času ubývá i konfliktů souvisejících s obranou statutu quo. Cestu, kterou si zvolíme, si musíme rozdělit na kratší etapy, abychom byli schopni snadněji řídit a sledovat svůj pokrok. Svět se totiž bude měnit neustále a my musíme umět na změny reagovat flexibilně. Již jsme si uvědomili, že slepé následování ostatních nás limituje. Jedno rčení říká, že nikoho nepředhoníte, pokud půjdete jen v jeho šlépějích. Je načase to změnit, protože jsme úspěšní v řadě oblastí a máme toho dost co nabídnout.
 

Autor: Adam B. Czyżewski, hlavní ekonom PKN Orlen

« zpět

 
 
 

Značky Skupiny UNIPETROL