Jste zde: unipetrol.cz > CZ/  Média/  Blog Adama Czyżewského/  Nikdo nemá zájem o vyhrocení konfliktu
Velikost textu:  A AA
Nikdo nemá zájem o vyhrocení konfliktu

09-01-2020  

 

 


Minulý rok jsme končili s vírou, že geopolitické napětí zeslábne a do dalšího roku vstoupíme s perspektivou neslábnoucího tempa růstu globálního hospodářství. Čekali jsme také dobře zásobený trh s ropou a klesající tendence jejích cen. V noci z 2. na 3. ledna zemřel v Bagdádu při americkém raketovém útoku vůdce íránských speciálních sil Al-Kuds, generál Kasem Sulejmání a vůdce irácké milice Abú Mahdí al-Muhandis. Po příslibu odvety ze strany Íránu a po ostré reakci Spojených států růst napětí mezi těmito zeměmi nepochybně dosáhl svého zenitu.

Co se bude dít dál? Jakým směrem se budou vyvíjet ceny ropy? Z dnešního pohledu je to těžké předvídat kvůli nejistotám týkajícím se dalších kroků na obou stranách. Situaci komplikuje také to, že do konfliktu je vtažený Irák, druhý největší vývozce ropy v OPEC. Parlament této země schválil rezoluci, která vzývala americké síly k okamžitému opuštění jejího území. S jistotou lze konstatovat, že geopolitické činitele budou po určitou dobu ovlivňovat ropné trhy, protože konflikt dál pokračuje.

Když v oblasti Perského zálivu dojde ke geopolitickému napětí v dávno nevídaném měřítku, do popředí se dostávají scénáře zdůrazňující riziko komplikací v dodávkách ropy a snížení těžby. V těchto scénářích cena ropy stoupá v závislosti na předpokládané míře poklesu nabídky. Na tyto scénáře se specializují nervózní finanční trhy. Tentokrát se geopolitický otřes dotkl dobře zásobeného trhu s ropou. Nepochybně k tomu přispěly vytrvalá těžba břidličné ropy v USA, nové zdroje nabídky v Brazílii a Norsku a také menší ochota na straně OPEC dodržovat závazky na omezení těžby. To by mělo zajistit, že po poklesu v roce 2019 o 0,5 mbd, v roce 2020 nabídka ropy stoupne (o cca 2,0 mbd). Při mírném nárůstu poptávky v roce 2020 (o 1,2 mbd, podle odhadů z konce prosince) se očekává pokles ceny ropy (z 64 $ za barel v roce 2019 na 58 $ za barel v roce 2020). Na trhu ropy jsou rezervy k rychlému prodeji. Zásoby jsou velké, k dispozici jsou také volné těžební kapacity a strategické zásoby, proto přímý růst cen po útoku nebyl nijak vysoký. Od 2. ledna tohoto roku ropa podražila o 4-5 dolarů za barel a po každém skokovém růstu cen přišel pokles. Při přípravě tohoto příspěvku, 8. ledna, ropa Brent stála méně než 69 $ za barel. Soudě podle změn cen není zatím na trhu s ropou vidět velké napětí.

6. ledna se na stránkách think-tanku Continuum Economics (CE) objevil odvážný scénář, který napsal výkonný ředitel a strategický vedoucí CE, Mike Gallagher. Zaujalo mě to, že za této napjaté situace, kterou doprovází vysoká nejistota, autor nabízí odvážnou tezi a přesvědčivě ji odůvodňuje: „Ačkoli existují obavy, že se události na Blízkém východě vymknou z kontroly, pravděpodobnější je, že reakce Íránu na vraždu nejvyššího generála Kasem Sulejmáního bude umírněná a plánovaná takovým způsobem, aby nedošlo k vážné eskalaci situace. Po přechodném období geopolitické napětí pravděpodobně opadne a v důsledku toho také klesnou ceny ropy. Zastáváme názor, že WTI ukončí rok 2020 na úrovni 55 USD, protože nové dodávky z Brazílie a Norska přispějí k dalšímu nárůstu těžby břidličné ropy v USA.“

Autor sice upozorňuje na vysokou míru nejistotu, jak zareaguje Írán a pro pořádek načrtává nejhorší možný scénář (Írán silně zaútočí na americkou přítomnost na Blízkém východě - na vojenské nebo civilní cíle) a to vyvolá nepřiměřenou reakci prezidenta Trumpa, ale nevěnuje mu pozornost. Podle jeho názoru je pravděpodobnější uvážená reakce Íránu a to ze tří důvodů.

Nepředvídatelný Donald Trump. Po malé reakci na útok na saudské naftové objekty v září 2019, který Írán podporoval, došlo k agresivnímu vystoupení proti íránskému hlavnímu vůdci zahraničních sil. Možná USA došla trpělivost nebo je to klasický Trumpův postup, jehož cílem je odlákání pozornosti před zahájením procesu impeachmentu v Senátu (v podobné situaci Clinton zaútočil v roce 1998 na Irák). V každém případě se íránským vůdcům, kteří, jak se zdá, dávají přednost mírné odvetě před agresivní, těžko odhaduje, jak se americký prezident rozhodne. Trump válku nechce, ale bez problému se Íránu postaví z taktických důvodů. Klíčový je také názor vyšších armádních představitelů v USA, protože agresivní reakce Íránu může vést k útoku na vojenské cíle v Íránu.

Dlouhodobá hra a íránské hospodářství. Íránské vedení, které se snaží režim udržet, obvykle hraje dlouhodobou hru. Války, které USA zahájilo v Afghánistánu a Iráku po útocích z 11. září 2001 vedly Írán k deeskalaci a přerušení jaderného programu. Navíc íránské hospodářství trpí kvůli obnoveným sankcím USA a MFW odhaduje, že v roce 2019 kleslo o 9,5 %, částečně v souvislosti s listopadovými protesty v Íránu. Írán nechce válku s USA.

Neochota Ruska a Turecka. Rusko a Turecko čas od času s Íránem ochotně spolupracují, ale obě země mají větší zájem o rozšíření svého vlivu na Blízkém východě, než se nechat zatáhnout do konfliktu mezi USA a Íránem. Rusko a Turecko pravděpodobně využijí každou slabost Íránu v Sýrii a potenciálně i v Iráku.
Gallagher si myslí, že umírněná reakce Íránu se pravděpodobně bude skládat ze čtyř prvků.
  • Nejprve útok pomocí spojenců. Může to zahrnovat nějakou formu incidentu v Sýrii, Jemenu, Iráku nebo proti saudským objektům, ale spíš menší než byl útok na saudské ropné objekty v září 2019.
  • Za druhé, atak na tankery v Hormuzském průlivu. Írán může také potrápit loďstvo Saúdské Arábie nebo na ně zaútočit, aby dočasně zvýšilo ceny ropy a také aby kvůli riziku vyšších nákladů na paliva vyvíjel nátlak na západní politiky. Nedojde však až na blokádu a pravděpodobně to bude probíhat analogicky jako v roce 2019.
  • Za třetí, ohrožení zrychleným obohacováním uranu. Írán už víkendu signalizoval, že přeruší veškerá omezení týkající se obohacování uranu a zruší všechna omezení týkající se počtu funkčních odstředivek, což zvýší obavy z možnosti získání jaderné zbraně v budoucnu. Írán však úplně nevypověděl smlouvu z roku 2015 a bude spolupracovat s mezinárodní agenturou pro atomovou energii OSN. To naznačuje, že současné kroky Íránu mohou být pouze dočasné.
  • Konečně kyberútoky. Írán má možnosti útočit na obchodní zájmy USA pomocí kyberútoků, ale musí to dělat rozumně, protože USA má větší možnosti.

Autoři scénáře tvrdí, že pokud bude íránská odveta umírněná, pravděpodobně na ni USA nebudou příliš reagovat. Motivy jednání prezidenta USA jsou smíšené a potenciálně přechodné. Navíc by USA chtěly udržet svá vojska v Iráku, aby tam zabránily nové občanské válce a nedovolily Íránu nebo ISIS zaplnit vzniklé vakuum.
 
Nad ránem 8. ledna Írán zaútočil 17 raketami na americkou vojenskou základnu v Iráku. 15 z nich dosáhlo cíle. Operace byla nazvaná „mučedník Sulejmání“ a jak uvádějí íránské zdroje, při útoku zemřelo 80 lidí. Armáda strážců Islámské revoluce pohrozila, že zaútočí na Dubaj a Haifu, pokud Američané na útok odpovědí. Izrael je situací znepokojený. Premiér Benjamin Netanjahu varoval, že Izrael odpoví vojensky každému, kdo na něj zaútočí. Příznačné je to, že podle názoru americké strany se do cíle dostaly pouze dvě rakety, které však nezpůsobily žádné ztráty. Vypadá to, že scénář Mikea Gallaghera se právě uskutečňuje.
 
 

Autor: Adam B. Czyżewski, hlavní ekonom PKN Orlen

« zpět

 
 
 

Značky Skupiny UNIPETROL