Jste zde: unipetrol.cz > CZ/  Média/  Blog Adama Czyżewského/  Jaká je budoucnost ropy?
Velikost textu:  A AA
Jaká je budoucnost ropy?

13-10-2017  

 

 

V roce 1980 se celosvětově vytěžilo 23 miliard barelů ropy, přičemž zásoby (683 miliard barelů) měly stačit na 30 let. Od té doby uplynulo téměř 40 let a ukázalo se, že se tyto předpovědi realitě příliš nepřiblížily. Do konce loňského roku bylo vytěženo téměř 1000 miliard barelů ropy, její zásoby se v tuto chvíli odhadují na více než 2 miliardy barelů, což by mělo stačit na příštích 70 let. Světové zásoby ropy tedy rostou rychleji než těžba. To je dáno zejména technologickým pokrokem v oblasti průzkumu a těžby, díky čemuž se těžaři dostávají k dříve nepřístupným ložiskům, jako jsou například mateřské horniny (břidlice, asfaltové písky) a dna hlubokých moří, ale i menšími přírůstky v poptávce po ropě v různých oblastech světa. Například v zemích OECD se tato poptávka od roku 2005 trvale snižuje. Zaki Yamani, bývalý saúdský ministr pro ropu, na otázku o budoucnosti ropy odpověděl: „Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku zásob kamene. Éra ropy také skončí dlouho před tím, než dojdou zásoby ropy.”

V tuto chvíli se přirozeně nabízí otázka, kdy tedy začne světová poptávka po ropě klesat? Střetávají se nám tu dva pohledy. Podle prvního z nich, který ještě donedávna dominoval, jsou zvěsti o brzkém vrcholu světové poptávky po ropě předčasné. Velké zásoby ropy a rozvoj těžebních technologií se promítají do nízkých cen ropy. Ty by naopak významně zvedly poptávku, muselo by se sáhnout po dražší ropě a naftařský průmysl by se ve výsledku točil v kruhu tak jako doposud. V případě tohoto scénáře by se ceny ropy v dlouhém období, kterým se obecně rozumí 20 let, pohybovaly mezi 70 a 80 dolary za barel – ve stálých dolarech. Před třemi lety byla cena zhruba 100 dolarů za barel, nicméně dlouhodobá cena, s ohledem na vyšší efektivitu těžby, meziročně klesla.

Druhý pohled, který před nedávnem získal pozornost, předpovídá blížící se konec dominance ropy v dopravě i konec ropy jako suroviny pro výroby elektřiny (mimo OECD, neboť v OECD tento proces již nastal, a to po ropných šocích v 70. a 80. letech).  Spotřeba ropy jako suroviny v petrochemickém a chemickém průmyslu se sice zvýší, avšak v horizontu roku 2050 se světová poptávka po ropě a kapalných palivech může snížit až o 1/3 ve srovnání se současnou úrovní. Nižší poptávka znamená, že nebude potřeba sáhnout po dražší ropě, rovnovážná cena tak bude výrazně nižší, než předpokládaly scénáře o pokračujícím růstu poptávky.

Budoucnost ropy závisí především na tom, jak dlouho bude ropa dominovat v dopravě. Na světě se dnes denně spotřebuje 96 milionů barelů ropy a kapalných paliv. Největším odběratelem ropy je sektor dopravy, kam míří více než polovina. Pro srovnání, poptávka druhého největšího spotřebitele – průmyslu – je třikrát menší. Zde je potřeba připomenout úroveň závislosti dnešní dopravy na ropě: 90 % spotřebované energie pochází právě z ropy. V centru elektromobility se nacházejí lehká užitková vozidla (LDV), na které připadá 63 % (z výše zmíněných 90%) spotřeby ropy a kapalných paliv v dopravě (34 milionu barelů denně). Největším segmentem jsou osobní automobily, které spotřebovávají 35 % ropy a kapalných paliv v dopravě (19 milionu barelů denně). A právě automobilový segment, který spotřebovává jednu pětinu světové produkce ropy, a který je zároveň napojen na jednotlivé spotřebitele a jejich komunikačními návyky, je nejnáchylnější k „elektrifikaci a digitalizaci“.  Elektrifikace spočívá v nahrazení vozidla s tradičním dieselovým motorem vozidlem elektrickým. Digitalizace může ještě zvýšit účinky tohoto procesu změnou chování a návyků spotřebitelů: upuštění od vlastnictví vozu a příklon k jejich pronájmu a sdílení sníží náklady na dopravu a zvýší poptávku po těchto službách.

Kdy tedy můžeme očekávat revoluci v automobilové dopravě, která svrhne ropu z pozice paliva č.1? Ukazuje se, že hodně záleží na samotných automobilkách, které po vzoru americké Tesly berou věci do svých rukou a plánují podél evropských dálnic postavit rychlonabíjecí stanice.  Vozový park osobních automobilů v roce 2015 čítal 900 milionů vozidel, z toho 1,2 milionů hybridů a elektromobilů. Počet bateriových elektromobilů (BEV) činil 680 tisíc. Vzhledem k dlouhému životnímu cyklu osobního automobilu (cca 20 let) se každoročně obmění zhruba 5 % automobilů.  Zohledníme-li růst vozového parku i rostoucí podíl elektromobilů na celkovém prodeji, nebude jejich podíl na vozovém parku v letech nijak dramatický. Podle odhadů BP to bude něco kolem 6 % a snížení poptávky po ropě zároveň nepřekročí 1,2 mbd. Nejedná se tedy o nic znepokojivého.

Nebudeme-li se však dívat dostatečně daleko, nebudeme moci zahlédnout potencionální hrozbu! Podle dlouhodobých scénářů by v roce 2050 z celkového počtu automobilů mohlo být téměř 70 % elektromobilů a světová poptávka po ropě by se mohla snížit o více než 24 mbd, tedy zhruba o 30 procent. V dlouhodobém horizontu to tedy vypadá na rychlé tempo změn, revoluce se totiž týká i strany poptávky, tedy toho, jak využíváme energii a jaké primární zdroje si vybíráme. Do tohoto mega-trendu elektrifikace založené na obnovitelných zdrojích energie patří přirozeně i elektromobilita.

Dieter Helm, britský ekonom specializující se na změny světového energetického sektoru, ve své nejnovější publikaci s všeříkajícím názvem Burn Out - The Endgame for Fossil Fuels říká, že hnacích motorem těchto změn, které zvýší podíl OZE na energetickém mixu, budou inovace a byznys, nikoliv vlády a klimatické regulace. Toto je velmi důležitý závěr pro hospodářskou politiku, která může tyto procesy zmírnit: větší význam při tvorbě ekonomiky s nízkými emisemi budou mít nástroje podporující inovace nežli ochrana životního prostředí a klimatu.

A co bude s ropou dál?  Její budoucnost ohrožena není. Místo toho, abychom ji spalovali v automobilových motorech, ji budeme stále více přeměňovat na petrochemické a chemické produkty, bez nichž by se svět nemohl rozvíjet.
 

Autor: Adam B. Czyżewski, hlavní ekonom PKN Orlen

« zpět

 
 
 

Značky Skupiny UNIPETROL