„V rámci celé skupiny Unipetrol se snažíme minimalizovat dopady naší výroby na životní prostředí a zároveň být v ochraně životního prostředí proaktivní. Na modernizaci našich výrobních provozů a zajištění činností souvisejících s ochranou životního prostředí dlouhodobě vynakládáme prostředky v úrovni zhruba jedné miliardy Kč ročně. Odchov sokolů či pravidelné zarybňování Labe a Bíliny jsou sice jen malým, ale o to milejším a viditelnějším zlomkem všech našich aktivit,“ shrnul Pavel Sláma, ředitel jednotky EKO společnosti Unipetrol.

 
Spolanský jedináček
Samička sokola stěhovavého v Neratovicích hnízdila už čtyři roky, ale až letos si našla partnera. Sokolí pár se uhnízdil na osmdesátimetrovém komínu bývalé čistírny exhalací a nakonec se dočkal šťastného okamžiku – samička v polovině dubna snesla vajíčko a o pár týdnů později se vylíhl historicky první sokol ve Spolaně. „Na konci dubna se narodilo jedno mládě, které jsme okroužkovali a díky tomu nyní můžeme sledovat jeho další pohyb. V budce strávilo přibližně 40-45 dní a pak vyletělo do světa. O jeho dalším osudu zatím bohužel nemáme žádné zprávy, ale věřím, že se mu daří,“ řekl ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, který se o sokoly každoročně stará.

Nenápadné hnízdění na komíně litvínovské teplárny
Chempark v Záluží u Litvínova je pro sokoly nejoblíbenější destinací ze všech výrobních závodů Unipetrolu. Kriticky ohrožení dravci se pravidelně vrací už od roku 2011 a doposud přivedli na svět minimálně 24 mláďat. Tentokrát hnízdili na komíně teplárny tak skrytě, že se ani navzdory fotopasti a pozorování nepodařilo zjistit přesný počet mláďat. „O přítomnosti mláďat jasně vypovídají zbytky kořisti a rozsah použití hnízdní budky. Minimálně jedno mládě určitě vyletělo. Je pravděpodobné, že jich bylo více, ale bohužel se před námi dokázali skrýt. Sokoli jsou velmi plaší, takže ne vždy se podaří získat úplně přesné informace,“ konstatoval Václav Beran po červencové kontrole hnízdní budky.

Samička na etylence zůstala na ocet
O poznání méně šťastný příběh přinesla druhá hnízdní budka v Chemparku. Zatímco loni se na etylenové jednotce vylíhla tři mláďata, tentokrát se nezadařilo. Samička se sice vyskytovala v areálu, ale nepodařilo se jí najít partnera. „Je škoda, že druhá samička nepřivedla na svět žádné mládě, ale takový je život. Snad se opět dočkáme příští rok,“ přeje si Václav Beran. Podobná situace se letos stala i v Kralupech nad Vltavou, kde byl sice pozorován kompletní pár, potomky nicméně na svět nepřivedl.

 

Emigrace do Německa
Mladí sokolové zůstávají v hnízdě necelé dva měsíce a poté se hned vydávají do světa. Někteří se uhnízdí v blízkém okolí, jiní jsou naopak velcí cestovatelé. Třeba jako jeden ze samečků vylíhlých v Unipetrolu. „Kolega jej pozoroval v polích nedaleko Drážďan. Je tedy pravděpodobné, že si našel domov v Německu, ale neznáme jeho přesnou polohu,“ dodal Václav Beran. Jiní sokolové se naopak příliš do světa nehrnou. Jeden sameček z Unipetrolu hnízdí už tři roky na čížkovické cementárně a další zahnízdil na sklárně v Teplicích, kde letos vyvedl čtyři mláďata.