Veronika Fukasová pracuje v ORLEN Unipetrolu na pozici Inženýra spolehlivosti. V roce 2019 úspěšně absolvovala studia na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě, konkrétně na Fakultě chemickej a potravinárskej technológie. Přečtěte si rozhovor o jejích studiích, začátcích v oboru a získání prvního zaměstnání.
Veroniko, chtěla jste po dokončení vysoké školy pracovat ve stejném oboru, jaký jste studovala?
Chtěla jsem zůstat v oboru a pozice zaměstnance z pohledu čerstvého absolventa mi v tomto ohledu naprosto vyhovovala. Nedokážu si představit jinou možnost, jakým jiným způsobem bych mohla získat takové množství praktických zkušeností. A netrávila jsem pět let svého života studiem něčeho, co bych nikdy nevyužila. Nehledě na to, že zrovna v mém oboru je to práce dynamická, každý den přináší nové výzvy.
Studenti vysokých škol se často neobejdou bez přivýdělku. Získávala jste i vy při studiu nějaké pracovní zkušenosti?
Pokud mi to podmínky umožňovaly, tak jsem pracovala prakticky po celou dobu studia, protože jsem se snažila být finančně nezávislá na rodině. V začátcích bakalářského studia jsem každou volnou chvíli byla v práci ve fastfoodu, což nebyl zrovna nejlepší nápad. Naštěstí jsem se včas vzpamatovala a upustila od toho. Díky větší koncentraci na školu jsem poté měla prakticky bezproblémové studium. Tak se časem objevila příležitost pracovat blíž k oboru. Začínala jsem jako lektorka chemických kroužků a workshopů a následně jsem strávila léto na stáži v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a později díky vstřícnosti mého školitele i v laboratořích jedné malé firmy v Neratovicích.
Jaké akce pořádané zaměstnavateli pro studenty vás na vysoké škole zajímaly?
Především pracovní veletrhy organizované na školách. Hodně velkým přínosem byly i předměty, na kterých nám přednášeli lidé z praxe. Nebo kurzy, kde se spolupracovalo s firmami, exkurze, dny otevřených dveří, nebo příležitosti ke stážím, případně možnost part-time práce. Myslím, že pro studenty je důležité vědět, jaké mají možnosti a co reálně daná práce obnáší, ne číst na letáčcích a poutačích o tom, jak skvělá firma je.
Jakým způsobem jste získávala tipy na nabídky zaměstnání?
Především z portálů s nabídkami práce, popř. ze stránek jednotlivých firem. Chtěla jsem zakotvit v Praze, a tak jsem se soustředila na tuto oblast, napsala pár e-mailů a pak už to šlo pohovor za pohovorem. Pár otevřených pozic bylo i ve firmách, kde jsem už předtím pracovala, ale já jsem chtěla zkusit se přiblížit oboru, jenž jsem studovala tak blízko, jak to jen půjde. O skupině ORLEN Unipetrol byly zmínky už ve škole, a po tom, co jsem přijela do Česka, snad všude.
Pro mladé lidi po škole nastává u pohovoru problém, o jakou mzdu si mají říct. Jaká byla vaše očekávaní a od čeho jste částku odvodila?
V té době jsem uvažovala o mzdě někde kolem průměrného platu. Vzhledem k tomu, že jsem kalkulovala se slovenským průměrným platem a pak odešla do Česka, kde jsou platy o něco málo vyšší, tak se jednalo o reálné očekávání, které bylo naplněno. Překvapením byl spíše moment, kdy člověk zjistí, jak velký je rozdíl mezí hrubou a čistou mzdou. Jako student jsem si to naplno neuvědomovala.
Za prací jste se musela přestěhovat z rodného Slovenska do České republiky. Co vás k tomu vedlo?
V Česku jsem se dostala k pracovním příležitostem, ke kterým jsem v rodném městě neměla absolutně žádný přístup a i na úrovni země byl tento přístup hodně omezen. Stěhovala jsem se již kvůli studiu, i když jen v rámci státu, a Praha zas tak daleko není, i když cesta za rodinou je občas dobrodružnou výpravou, vzhledem k přístupu do regionu, ze kterého pocházím, a v kombinaci se současnými omezeními.
Komunikuje ORLEN Unipetrol svou vizi a to, jak ji naplňuje?
Líbí se mi myšlenka, kterou se ORLEN Unipetrol prezentuje „We shape the world around you“. Je výstižná a řekla bych, že se snaží popsat realitu. Prakticky zde vzniká energie pohybu i materiál každodenních věcí, takže reálně svět opravdu formujeme.
Na jakou oblast klade největší důraz?
Myslím, že nejvyšší pozornost se klade na bezpečnost práce vzhledem k povaze látek, se kterými pracujeme. Tomu i odpovídá výbava osobními ochrannými pracovními pomůckami i zabezpečení jakékoliv práce v provozu. K dalším neméně důležitým zásadám nepochybně patří ochrana životního prostředí a minimalizace negativních dopadů na něj. Existuje i Nadace ORLEN Unipetrol, která se stará o okolí a lidi v něm, popularizuje chemii a podporuje studenty, pedagogy a školy.
Jak se díváte na firemní kulturu a jak si myslíte, že ovlivňuje nově přicházející kolegy?
Ve firmě jsem se setkala s neskutečně přátelskou atmosférou, a když jsem přišla kamkoliv s jakoukoliv otázkou, vždy byla zodpovězena. Pokud jsem s čímkoliv potřebovala pomoct, nebo něco vysvětlit, v nejhorším případě jsem si musela chvíli počkat. Je ale pravdou, že věková kategorie, do které patřím, je tady menšinová. Hodně věcí funguje na principech „staré školy“, což se ale postupně mění a přizpůsobuje současným potřebám.
Ovlivňují vás nové trendy na sociálních sítí a vnímáte jejich význam pro prezentaci značky zaměstnavatele?
Oceňuji prezentaci toho, co firma reálně dělá, vyvíjí a jak uvádí do praxe inovace a nové myšlenky. Je skvělé sledovat, že dokáže zaujmout svým přístupem i lidi orientované na ochranu životního prostředí a že v případě nové pyrolýzní jednotky na zpracování odpadních plastů nejde jenom o prázdná slova. Nejsem fanouškem reklamních kampaní, kterým chybí hlubší myšlenka, a jsem ráda, že takovým se ORLEN Unipetrol vyhýbá.
Zpět